Čeština

 English

Obec Sloupno

Obecní úřad Sloupno
503 53 Sloupno 47
Tel.: 495 493 647
E-mail: obec@sloupno.cz

Právě je

 

 Přihlásit do emailu

 Nový e-mail

RSS Feed

Přidat RSS na Seznam

Doba temna

Historie obce Sloupno | Osídlení Sloupna | Významné osobnosti | Sakrální památky | Elektrifikace obce

Hospodářské důsledky třicetileté války byly katastrofální, čím chudší bylo rodinné společenství, tím více na ně dopadl válečný a poválečný stav. Dlouhodobý válečný konflikt těžce poznamenal život v zemích Koruny české. Negativní dopad měla četná tažení armád (drancování, rekvizice, násilné odvody potravin a potřeb pro vojska, výpalné). Přitom bylo v podstatě jedno, zda se jednalo o armádu nepřátelskou, nebo vlastní. Záleželo na autoritě a morální odpovědnosti velitelů, jak dalece popustili uzdu svým žoldnéřům. K tomu přistupovaly i zvýšené berně (daně), které měly zajistit finance pro vydržování vojska. Válka zcela podvázala – omezila zahraniční obchod a silně narušila obchod domácí (nejistota na cestách, přepadání kupců). Značně též poklesla hodnota peněz. Nastal státní bankrot (kalaba). Četné války, které trvaly více než jedno století, měly za následek velké finanční zatížení celého soustátí. České země, jako jedny z nejvyspělejších oblastí, musely nést tíhu značnou měrou. Kalaba umožnila velkou koncentraci majetku v rukou největších kořistníků, například Karel z Lichtenštejna, Albert z Valdštejna, zejména ve spojení se zábory rozsáhlých panství a majetku po první vlně pobělohorských konfiskací. Po první vlně konfiskací následovala další. Některé významné české rody vymřely (Rožmberkové, Smiřičtí, páni z Hradce, Pernštejnové a další), jiné postihly exekuce a do země nastal příliv cizinců. V Čechách se významného postavení domohli Eggenbergové, Buquoyvé, Gallasové, Piccollominiové a mnoho dalších. Cizinci drželi po třicetileté válce v Čechách téměř polovinu svobodných statků. Výnos panství byl podstatně nižší než před válkou, protože poddaní byli zubožení a řada lokalit zůstala pustých. V důsledku emigrace, válečných útrap, špatné výživy a lokálních hladomorů nastal výrazný populační úbytek obyvatelstva v zemích Koruny české. V Čechách, kde před válkou žilo asi 1 700 000 lidí, bylo kolem poloviny 17. století zhruba 950 000 osob, na Moravě z původních 900 000 zůstalo jen 600 000 obyvatel. Celkové ztráty se odhadují na třetinu všeho obyvatelstva, bylo vypáleno nebo zničeno 280 zámků, přes 100 měst a více než 1100 vesnic. V Čechách zůstalo 20 % poddanské půdy pustých. Válka měla za následek i morální úpadek obyvatelstva, rozmáhalo se lupičství, zběhlí vojáci – marodéři a agresivní tlupy žebráků působily svému okolí mnohé nesnáze. Uvolnily se i vztahy mezi vrchností a poddanými, kteří vypovídali poslušnost, a to mnohdy i bez zvýšeného útlaku shora. Ani Sloupnu se nevyhnuly válečné i poválečné útrapy a strádání, což dokazuje třetina pustých stavení a nemalé množství půdy, které leželo ladem. Mnoho mužů padlo v boji a ti co nepadli byli většinou zraněni, vyhladovělí a nemocní, takže se nedostávalo pracovních sil, kterých bylo třeba pro obdělání polí a opravy pobořených a vypálených stavení. Pole i stavení pustly a trvalo jedno století, než se v obci lid vzpamatoval. V 17. a 18. století byli k pracím na sloupenských polích povoláni robotníci ze vzdálených Benediktýnských panství Broumova a Police. Tyto tak zvané „Daleké fůry“ byly hlavní příčinou povstání roku 1680 na Policku a Broumovsku.

Dobová rytina zámku.

V celém Pocidliní byly pouze tři velkostatky, Velké Výkleky, Sloupno a Vinary, kde nebylo zastoupeno alespoň základní řemeslo. Sloupno bylo zaměřeno pouze na zemědělskou činnost. K řemeslným pracím byly využívány řemeslníci z Nového Bydžova, kde byly zastoupeny všechny cechy, nebo je Benediktýni přiváželi ze svých velkých panství v Praze a Broumově. Teprve s dalším rozvojem zemědělské výroby na velkostatku za využití mechanizace byla postavena v roce 1872 „panská kovárna“ s číslem popisném 43. Správa velkostatku začala zaměstnávat i řemeslníky na opravy a údržbu rozvíjející se mechanizace v zemědělství a na opravy objektů statku, které byly většinou zděné a postavené ve druhé polovině devatenáctého století.

Historie obce Sloupno | Osídlení Sloupna | Významné osobnosti | Sakrální památky | Elektrifikace obce